1918-1968

Vanovský sbor v r. 1968 čítá 2010 duší a rozkládá se na rozsáhlém území Malé Hané, Jevíčska, Letovska, Březovska ve více než 60 obcích. Je to sbor toleranční se zajímavou historií. Před Bílou horou byl kraj lutherský s ostrůvky bratrskými, hlavně v Boskovicích, Letovicích a Jaroměřicích. Po toleranci se přihlásil k vyznání reformovanému. Jako všude i ve vanovském sboru byla po první světové válce veliká radost z nabyté samostatnosti a plno nadšení a chutí k práci.

Farář Kamil Nagy, který ve sboru působil již od r. 1907, byl jedním z prvních, který horlil pro spojení obou evangelických církví a svým úsilím nemálo k němu přispěl. Ve sborové práci nastal čilý ruch. Několik horlivých laických pracovníků v čele s bratrem Fundou zakládá a vede po vesnicích Nedělní školy a mládež. Faráři v duchovenské práci stojí věrně po boku: vikář Václav Hrubý (1923-1931), diákon Tomáš Rumíšek (1933-1945) a diákon Samuel Dobis (1932-1945. Vedle sborových prací věnuje se duchovní sboru vždy více práci celocírkevní, zprvu jako senior brněnského seniorátu, později jako člen synodní rady a posléze, dva měsíce před svou smrtí, jako synodní senior českobratrské církve evangelické. Umírá začátkem září 1939.

Od r. 1939-1979 je farářem Ladislav Barot.

Kazatelská stanice v Boskovicích, ustavená v r. 1926, měla štěstí na agilní a nadšené bratry Josefa Vykoukala, Ladislava Chmela, Františka Staňka a jiné. Těm se podařilo postavit v tomto okresním městě v r.1941 krásný moderní chrám. Po druhé světové válce v r.1947 se rozšířená kazatelská stanice osamostatnila (asi 1/3 dosavadního vanovského sboru) a povolala si samostatného faráře Jana Vrubla.

Práce ve vanovském sboru, dosud centralizovaná do Vanovic, se po druhé světové válce decentralizuje. Vzniká řada kazatelských míst. Letovice, Horní Smržov, Uhřice, Moravská Chrastová s kostelíkem po německých evangelících, vybudovaném v kolem r.1885 pro švýcarské dělníky pracující v tamní textilní fabrice za přispění vanovského superintendenta Jana Beneše. Konají se biblické hodiny s přednáškami ve Vanovicích i jiných místech sboru, Nedělní škola, Sdružení mládeže, které však v r. 1957 zaniká. V 60.letech dvacátého století dochází ve sboru ke stagnaci. Mnohé rodiny i ze sloupů sboru odpadávají, ubývá ve školách vyučování náboženství. Jádro sboru však zůstalo. Znova se kolem něho seskupil téměř celý sbor v letech 1962-1966 k obětavé svépomocné práci při opravách velikých církevních budov. Finanční obětavost i pracovní pohotovost mnohých byla příkladná. Radostná jest skutečnost, že téměř všechna dorůstající mládež je konfirmována. Není zvláštních výkyvů. Staršovstvo se schází pravidelně a rádo každý měsíc. Kurátorem je Josef Čech. Jeho otec stál věrně po boku svému faráři Kamilu Nagyovi i jeho nástupci více než 30.let.

Z knihy Církev v proměnách času, 1918-1968